wz

Přírodní rezervace Dráchovské tůně


Co potkáte v Dráchovských tůních?!

Dráchovské tůně představují útočiště pro mnoho živočišných druhů včetně těch, které jsou dnes na našem území poměrně vzácné. Mokřady a luční tůně jsou obývány bohatou a pestrou skupinou živočichů, od bezobratlých až po ptáky a savce různých druhů.

Z bezobratlých živočichů je zajisté hodný zmínky jeden z našich největších pavouků lovčík vodní, který může ohromit rozpětím končetin větším než 5 centimetrů. Obývá především oblasti se stojatou vodou, kde může lovit i drobné vodní obratlovce. V tůních žije také několik druhů vodních ploštic, ze kterých můžeme jmenovat např. největší z nich jehlanku válcovitou či mnohým známou splešťuli blátivou, jednu z postav knih Ondřeje Sekory. Z vodních bezobratlých je významným snad ještě potápník vroubený, zástupce řádu brouků.

Voda je také obydlím pro nejeden druh našich ryb. Nejen ty známé jako karas obecný, kapr obecný či štika obecná, ale také ohrožený a celoevropsky chráněný druh piskoř pruhovaný brázdí zdejší slepá ramena řeky Lužnice. Tato ryba se u nás vyskytuje již jen velice vzácně a upoutá jistě svým protáhlým asi 30 centimetrů dlouhým tělem s typickými tmavými pruhy na bocích. Zvláštností tohoto druhu je, že kyslík přijímá nejen pomocí žaber, ale také polykáním vzdušného kyslíku, který je následně vstřebáván do krevního oběhu sliznicí střeva.

Niva řeky Lužnice také nabízí ideální podmínky k životu některým z našich chráněných obojživelníků. Velmi hojným je zde čolek obecný, který patří mezi silně ohrožené druhy. U samců tohoto druhu je velmi nápadný zubatý nebo zvlněný hřeben na hřbetě začínající na hlavě a přecházející do podobného hřebene na ocase. Ocasní lem můžeme pozorovat i u samic, které kladou vajíčka charakteristicky po jednom na listy vodních rostlin. Z žab jsou zde zastoupeny dva druhy ropuch, a to poměrně hojná ropucha obecná a již vzácnější ropucha zelená, kterou můžete potkat i v oblastech pozměněných člověkem, jako např. na ulici vesnice či městečka. Ze skokanů je zde hojným skokan zelený, kterého řadíme mezi silně ohrožené druhy. Jedná se o tzv. klepton skokana skřehotavého a krátkonohého, což znamená, že vzniká mezidruhovým křížením těchto dvou zástupců. Spíše slyšitelným obyvatelem Dráchovských tůní je rosnička zelená, jejíž samečci jsou vzhledem ke svým rozměrům schopni vydávat obdivuhodné „pěvecké“ výkony. Rosnička je jediným z našich druhů žab, který si spíše než ve vodě libuje v keřích a stromech, k čemuž má také uzpůsobené končetiny s přísavkami na prstech. Zbarvení rosniček zelených nemusí vždy korespondovat s jejím názvem, kožní pigmenty těchto žab totiž reagují na teplotu a vlhkost, a tak je jejich zbarvení spíše proměnlivé, objevují se jedinci hnědí i svítivě žlutozelení. Nejvzácnějším druhem obojživelníka je v této oblasti zřejmě blatnice skvrnitá, jeden z našich kriticky ohrožených druhů. Vyhovují jí zdejší písčité půdy, do kterých se snadno může zahrabat. Většinu svého života totiž blatnice tráví pod zemí. Pulce tohoto druhu není možné zaměnit s jiným, neboť dosahuje velikost až kolem 10-ti centimetrů. Dospělci se při určování musíte podívat do očí, neboť charakteristickým znakem blatnic je svisle postavená zornice.

Na sušších místech můžete potkat zástupce třídy plazů, konkrétně silně ohrožené druhy ještěrku obecnou či živorodou a slepýše křehkého. Z hadů se zde vyskytuje ohrožená užovka obojková vázaná potravou do blízkosti vod, živí se totiž obojživelníky. Dospělci tohoto našeho nejhojnějšího a nejedovatého plaza dorůstají délky až 120 cm. V přírodě však většinou nenarazíte na jedince delšího než 1 metr.

Za potravou se do této oblasti stahuje také nejeden z našich druhů ptáků. Jako vodní škůdce byla dlouhou dobu pronásledována volavka popelavá, která dnes patří mezi druhy ohrožené, a tedy i chráněné. Svou velikostí i vzhledem je podobná dalšímu zdejšímu obyvateli čápu bílému. Za potravou sem ještě zalétá např. moták pochop (=pochop rákosní), ledňáček říční, volavka bílá či kvakoš noční a luňák červený, který patří v ČR mezi kriticky ohrožené druhy. Hnízda si zde budují např. kachny divoké, labutě velké či potápky malé, které patří u nás k početnějším druhům. Dále zde hnízdí např. žluva hajní, jejíž samec je výrazně žlutě zbarven kromě černých křídel a ocasu, či jeden z nejlepších ptačích architektů moudivláček lužní. Své obydlí si budují na tenké koncové větvičce vrby, topolu či břízy zavěšené směrem dolů, jehož jediným vchodem je malý tunel.

Savci jsou zde zastoupeni také velice hojně. Jedním z nich je např. náš nejmenší savec z řádu hmyzožravců rejsek malý, který dosahuje hmotnosti jen asi 3 – 5 gramů. Z jeho příbuzných se zde ještě vyskytuje rejsek obecný, rejsek černý a vodní, který patří mezi naše jedovaté živočichy, jeho slabého jedu se však člověk opravdu obávat nemusí, slouží mu totiž jen k ochromení drobné kořisti. Z hlodavců zde pak můžete pozorovat myšku drobnou, hraboše polního či mokřadního, hryzce vodního nebo norníka rudého, jediného zástupce norníků na našem území. Po vysazení na Dobříši se zde také objevil u nás nepůvodní druh severoamerického hlodavce - ondatra pižmová. Poznávacím znakem je zploštělý ocas, který může dosáhnout délky až jako tělo ondatry (25-40 centimetrů). Ze šelem se zde vyskytuje např. vydra říční, která je velice citlivá na čistotu vody. Na území ČR tak v dnešní době patří k silně ohroženým druhům. Dále zde žije lasice hranostaj a lasice kolčava, blízce příbuzné druhy, které vypadají více než podobně. Lasici hranostaje však zaručeně poznáte pode černého konce ocásku, který nemizí ani v zimě, kdy jejich srst dostává bílé zbarvení.

Slova, která jsou v textu zvýrazněna kurzívou najdete vysvětlena ve „slovníčku“.


Seznam živočichů (v abecedním pořadí):

  • Beruška vodní (Asellus aquaticus)
  • Blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus)
  • Bramborníček hnědý (Saxicola rubetra)
  • Cvrčilka říční (Locustella fluviatilis)
  • Cvrčilka zelená (Locustella naevia)
  • Čáp bílý (Ciconia ciconia)
  • Čolek obecný (Triturus vulgaris)
  • Hohol severní (Bucephala clangula)
  • Hraboš mokřadní (Microtus agrestis)
  • Hraboš polní (Microtus arvalis)
  • Hryzec vodní (Arvicola terrestris)
  • Jehlanka válcovitá (Ranatra linearis)
  • Ještěrka obecná (Lacerta agilis)
  • Ještěrka živorodá (Zootoca vivipara)
  • Kachna divoká (Anas platyrhynchos)
  • Kapr obecný (Cyprinus carpio)
  • Karas obecný (Carassius carassius)
  • Kvakoš noční (Nycticorax nycticorax)
  • Labuť velká (Cygnus olor)
  • Lasice hranostaj (Mustela erminea)
  • Lasice kolčava (Mustela nivalis)
  • Ledňáček říční (Alcedo atthis)
  • Liška obecná (Vulpes vulpes)
  • Lín obecný (Tinca tinca)
  • Lovčík vodní (Dolomedes fimbriatus)
  • Luňák červený (Milvus milvus)
  • Moták pochop (Circus aeruginosus)
  • Moudivláček lužní (Remiz pendulinus)
  • Myšice křovinná (Apodemus sylvaticus)
  • Myška drobná (Micromys minutus)
  • Norník rudý (Clethrionomys glareolus)
  • Okoun říční (Perca fluviatilis)
  • Ondatra pižmová (Ondatra zibethicus)
  • Piskoř pruhovaný (Misgurnus fassilis)
  • Plotice obecná (Rutilus rutilus)
  • Potápka malá (Tachybabtus ruficollis)
  • Potápník vroubený (Dytiscus marginalis)
  • Rákosník proužkovaný (Acrocephalus schoenobaenus)
  • Rejsec černý (Neomys anomalus)
  • Rejsec vodní (Neomys fodiens)
  • Rejsek malý (Sorex minutus)
  • Rejsek obecný (Sorex araneus)
  • Ropucha obecná (Bufo bufo)
  • Ropucha zelená (Bufo viridis)
  • Rosnička zelená (Hyla arborea)
  • Skokan zelený (Rana kl. esculenta)
  • Slepýš křehký (Anguis fragilis)
  • Splešťule blátivá (Nepa cinerea)
  • Střevlička východní (Pseudorasbora parva)
  • Štika obecná (Esox lucius)
  • Užovka obojková (Natrix natrix)
  • Vážky (Odonata)
  • Volavka bílá (Egretta alba)
  • Volavka popelavá (Ardea cinerea)
  • Vydra říční (Lutra lutra)
  • Žluva hajní (Oriolus oriolus)